ZÍSKANÍ PLNOMOCNÝCH ODPUSTKU

Plnomocné odpustky je možné získat v období od 29. 12. 2024 do 28. 12. 2025

Plnomocné odpustky může na diecézních jubilejních místech získat pro sebe nebo pro duše v očistci každý věřící, který:

• nemá zalíbení v žádném hříchu;
• přijal svátost smíření a svaté přijímáni;
• pomodlí se na úmysl Svatého otce;
• vykoná zbožnou pouť na diecézní jubilejní místo a zúčastní se zde slavení mše svaté nebo bohoslužby slova, liturgie hodin (modlitba se čtením, ranní chvály, nešpory), pobožnosti křížové cesty, modlitby růžence, hymnu Akathistos, kající bohoslužby zakončené individuální svátostí smíření kajícníků;
• jednotlivě nebo ve skupinách zbožně navštíví diecézní jubilejní místo a stráví tam přiměřeně dlouhou dobu v eucharistické adoraci a rozjímaní, které zakončí modlitbou Otče náš, Vyznáním víry a vzýváním Panny Marie, Matky Boží;
• MODLITBA JUBILEA
  Otče na nebesích, ve svém Synu Ježíši Kristu, našem bratru,
  daroval jsi nám víru a skrze Ducha Svatého jsi do našich srdcí vlil lásku.
  Dej, aby v nás víra a láska probudila blaženou naději na příchod Tvého království.
  Kéž nás Tvoje milost promění na pozorné pěstitele sémě Evangelia,
  které zúrodní lidstvo a vesmír v důvěrném očekávání nového nebe a nové země,
  až se po porážce mocností Zla navždy zjeví Tvoje sláva.
  Kéž milost tohoto Jubilea v nás, poutnících naděje, oživí touhu po dobrech nebeských
  a vleje do celého světa radost a pokoj našeho Vykupitele.
  Tobě, svatý Bože, ať patří na věčnosti chvála a sláva na věky věků.
  Amen

 Cvilíně

 Jubilejní mše sv.  na Cvilíně se konají  v každou sobotu.

Program:

9.30 – 10.25 svátost smíření

10.00 modlitba růžence

10.30 mše svatá

po mši pobožnost

BŘEZEN

9. 3. Pouť za uzdravení na přímluvu sv. Šarbela, mše sv. v 10.00 hod.

DUBEN
13. 4. Pouť za uzdravení na přímluvu sv. Šarbela, mše sv. v 10.00 hod.

17. 4. ZELENÝ ČTVRTEK, mše sv. v 17.00 hod.
18. 4. Velký pátek, křížová cesta kolem kostela v 10.00 hod.
18. 4. VELKÝ PÁTEK, obřady v 17.00 hod.
19. 4. VELIKONOČNÍ VIGILIE v 18.00 hod.
20. 4. Zmrtvýchvstání Páně, mše sv. v 10.00 hod., po mši sv. požehnání velikonočních pokrmů

21.4. Velikonoční pondělí, mše sv. v 10:00 hod.
28. 4. Pouť matek v požehnaném stavu ke cti sv. Jany Mollové, mše sv. v 10.00 hod.

KVĚTEN
1. 5. Pouť ke cti sv. Josefa Dělníka, mše sv. v 10.30 hod.
8. 5. Pouť ke cti Panny Marie, Prostřednice všech milostí, mše sv. v 10.30 hod.

12. 5. Pouť vděčnosti, mše sv. v 10.00 hod., po mši adorace s modlitbou za uzdravení.

17. 4. ZELENÝ ČTVRTEK, mše sv. v 17.00 hod.
18. 4. VELKÝ PÁTEK, obřady v 17.00 hod.
19. 4. VELIKONOČNÍ VIGILIE v 18.00 hod.
20. 4. Zmrtvýchvstání Páně, mše sv. v 10.00 hod.
21. 4. Velikonoční pondělí, mše sv. v 10:00 hod.

Otevírací doba poutního kostela:

18.04. Velký pátek od 10.00 do 17:00
19.04. Bílá sobota od 10.00 do 17.00
20.04. Zmrtvýchvstání Páně od 9.00 do 17.00
21.04 Velikonoční pondělí od 9.00 do 16.00

O první neděli postní 9. března zve biskup Martin společenství diecéze ke společné modlitbě křížové cesty na poutním místě Cvilín u Krnova. Pobožnost u kaplí v okolí chrámu Panny Marie Bolestné a Povýšení svatého Kříže začne v 16 hodin a před ní bude od 15 hodin příležitost ke slavení svátosti smíření. Vzhledem k odpolední mši svaté v polském jazyce upozorňujeme na možné komplikace při parkování.

V sobotu 7.12. 2024 srdečně zveme na roráty.

Roráty neboli jitřní, jsou prastaré adventní zpívané ranní mše k poctě Panny Marie, které se konávaly každý den po dobu celého adventního období ke slávě i chvále Bohorodičky.

Nedělní mše svatá na Cvilíně (17. listopadu) začínající v 10.00 bude obsahovat jeden mimořádný akt – během ní budou do poutního chrámu Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení sv. Kříže instalovány ostatky sv. Anežky České, od jejíhož svatořečení uběhlo v těchto dnech 35 let.

Sv. Anežka Česká a řád menších bratří sv. Františka, jemuž cvilínský poutní kostel patří, mají mnoho společného. Byla to ona, na jejíž popud přišli do Českého království na konci 20. let 13. století první minorité (ze Saska) a kdo se u krále Václava I. zasadil, aby jim umožnil otevřít v r. 1232 v Praze klášter (s kostelem sv. Jakuba) – první minoritský klášter u nás. Později ještě založila při klášteře klarisek Na Františku (na Starém Městě Pražském) i další klášter menších bratří.

A pak zde je P. Norbert František Škrdlík, OFMConv., dlouholetý provinciál minoritů, jenž měl podstatný podíl na závěrečné fázi jejího svatořečení. To on již roku 1947 přednesl generálu řádu jménem československé provincie prosbu o zahájení kanonizace, načež se této myšlence plně oddal a v r. 1989 mohl být v Římě přítomen vyvrcholení tohoto svého celoživotního díla.

Dá se tedy říct, že „na Cvilíně“, spravovaném řádem minoritů, bude světice jako doma. Anežčiny ostatky – část čelisti – získal P. Sebastian Gruca, OFMConv, rektor poutního místa, přímo z generální kurie řádu menších bratří. Tam se dostaly v 50. letech 20. století, kdy je ve španělském Escorialu našel františkán P. Šimon Jaroslav Zuska, OFM, jenž na tento okamžik takto vzpomínal: „Jel jsem v roce 1950 do Říma na zakončení svatého roku. Zde jsem se dozvěděl, že ostatky Anežky České měly být převezeny do Španělska. Spodní čelist měla skončit v Escorialu, kde jsou pochováni králové. Tam je za hlavním oltářem nějakých osm tisíc ostatků. Ty byly sice označené, ale chyběl k nim seznam. V Římu jsem si v roce 1952 vyřídil papíry, abych měl přístup, kam jsem potřeboval. Dostal jsem se tam, ale chyběl seznam a já měl hledat. Zamkli mě a já nevěděl odkud začít. Hodinu a půl jsem se jen modlil, jak se do toho dostat. Poté přišel správce a zeptal se mne, jestli věřím na zázraky. V ruce měl obálku. V právě došlé poště nalezl psaní se seznamem ostatků. Najisto jsme šli do skříňky označené »Of Beate Agnes Pragenzis«. Zde jsem objevil krásný, čistý chrup Anežky České.“ https://www.ofm.cz/2015/07/27/rozhovor-s-bratrem-simonem/

To, že byly Anežčiny ostatky od onoho nálezu uchovávány u menších bratří, není nahodilé – důvod tkvěl právě v Anežčině poměru k nim, jakož i ve skutečnosti, že hráli klíčovou roli v jejím svatořečení.

V neděli 17. 11. se tato velevzácná relikvie, jakých ve světě (natož u nás) moc nekoluje, dočká na Cvilíně slavnostního uvítání, tedy pár dnů po svátku sv. Anežky, jenž připadá na 13. listopad.

Na tuto událost P. Sebastian zve všechny ctitele kanonizované Přemyslovny, ale i Panny Marie, jíž je kostel zasvěcen: „Zvu všechny, přijďte uctít svatou Anežku, může nám všem tolik toho vyprosit.“

Nejde o jedinou vzácnou relikvii, kterou lze ve cvilínském bohostánku zhlédnout, mj. je zde relikvie sv. Maxmiliána Kolbeho v podobě vousu, který uchoval klášterní holič br. Akurcjusz Pruszak, OFMConv, poté, co pozdějšího mučedníka oholil po jeho návratu z Japonska, kde si sv. Maxmilián nechal narůst vousy. Spolu s ostatky sv. Kříže a sv. Jana Pavla II. je budou moci věřící uctít, kdykoli cvilínský mariánský chrám navštíví.

Libor Rösner